Pokud rádi trekujete po horách, nesmí vám uniknout výšlap mezi duhové hory, které se nacházejí v Peruánských Andách. Pohoří doslova hraje barvami – od sytě červené, přes fialovou až po jasně modrou. Vzhledem k tomu, že duhové hory byly objeveny teprve nedávno, doporučujeme vyrazit co nejdříve, než budou docela obsypané turisty.

Duhové hory, také nazývané jako Vinicunca, byly ještě před pár lety známé pouze místním obyvatelům. Jsou zajímavé především přítomností sedimentů erodujících hornin. Ty vytvářejí barevné pruhy, které vypadají jako duha. Hornina hraje až sedmi různými barvami. V současné době vědci zkoumají složení jednotlivých minerálů, které vytvářejí tak výrazné zbarvení skal. To je způsobeno především přítomností granitu, vápence a částečně je pohoří tvořeno také ledovcem.

Alt text

Hornina hraje až sedmi barvami

Teprve až skupinka mladých cestovatelů, která procházela starobylou stezku v Andách, objevila takto zbarvené pohoří. Trvalo chvíli, než si tohoto místa všimlo pár cestovních agentur, které začaly výlet mezi barevné hory zprostředkovávat. Hory jsou vzdálené zhruba 3 hodiny od města Cusco, které bývalo centrem předkolumbovských Inků. Vzhledem k tomu, že se pohoří nachází ve výšce kolem 5 000 metrů nad mořem, výšlap to opravdu není snadný a je nutné být dobře připraven.

Alt text

Okolí Duhových hor nabízí nádherné výhledy

My jsme si pro náš trek zvolili společnost Findlocaltrips, která zprostředkovává aktivity téměř po všech zemích Jižní Ameriky. Stejně jako booking, fungují stránky společnosti jako vyhledávač různých cestovních agentur, které nabízejí různé výlety. Stačí do jejich vyhledávače napsat lokalitu a již vám stránka zobrazí několik nabídek, které jsou k dispozici. Jednotlivé aktivity jsou hodnoceny samotnými uživateli, takže si můžete podle jejich hodnocení jednoduše vybrat.

Jak zvládnout vysokou nadmořskou výšku

Výšlap mezi hory není sám o sobě nějak extrémně fyzicky náročný. Celá cesta trvá zhruba 15 kilometrů. To, co z něj dělá jeden z nejtěžších treků, co jsme kdy šli, je vysoká nadmořská výška. Co je nejdůležitější, je samotná aklimatizace. Město Cusco se nachází v nadmořské výšce 3 500 m.n.m., takže tam doporučujeme zůstat alespoň tři dny, aby si tělo navyklo na řidší vzduch. Rozhodně nevyrážejte na trek bez řádné přípravy. Tělo se totiž musí vypořádat s mnohem nižší dávkou kyslíku, než běžně dostává.

Alt text

Připravte se na vysokohorský výstup

Kupte si v lékárně sorojchi pills, které vám pomůžou se lépe adaptovat na změnu tlaku a výšky. Pilulky prodávají v každé lékárně a během výstupu jsme je preventivně užívali. Obsahují kyselinu acetylsalicylovou, která se běžně vyskytuje v aspirinu a tudíž pomáhají ředit krev.

Během výstupu doporučujeme také žvýkat kokové lístky. Nemají sice takový účinek jako výše zmíněné tabletky, ale dodají trochu energie. Večer před výstupem jsme si dokonce dali pár lístků do lahve s vodou a druhý den jsme měli chutnou vylouhovanou vodu.

Co nás během treku hodně nakoplo, byla čistě obyčejná čokoláda. Důležité je tělu dodat během výšlapu potřebnou energii v podobě sacharidů. Nedostatek cukru může mít za následek zhoršení příznaků výškové nemoci.

Alt text

Co nám pomohlo při výstupu zdolat výškovou nemoc

Co s sebou

Během výstupu na duhové hory je dobré vědět, že počasí se může v Andách změnit z minutu na minutu. Treky se obvykle organizují brzy ráno, protože odpoledne častěji prší. I tak je důležité si vzít nepromokavé oblečení a počítat s možnými teplotami v rozmezí 0-20 stupňů. Slunce je tady mnohem silnější než kdekoli jinde, takže určitě pokrývku hlavy a opalovací krém. Základem jsou samozřejmě pevné trekové boty. Terén je občas dost bahnitý, takže se ušpiníte. Nezapomeňte si také vzít svačinu. V ceně výletu je sice oběd, ale ten se podává později. Je dobré mít s sebou kromě jídla, také dostatek tekutin. Určitě nebude na škodu, pokud se vybavíte ubrousky nebo toaletním papírem. Po cestě minete několik suchých toalet, jejichž využití vyžaduje trochu odvahy. Občas je dobré být připraven na vše.

eva_profilI když je možná výstup poněkud náročnější, výhled na Duhové pohoří vás skutečně odmění. Opravdu to stojí za to. Pokud se připravíte na vyšší nadmořskou výšku, pak není třeba mít z výstupu strach. Pro ty, kteří by náhodou výstup nezvládli, tu čekají indiáni s koňmi. Za určitý poplatek vás kůň odveze přímo pod samotnou horu. Ale až úplně nahoru musíte opravdu už po svých.

Alt text

Podél cesty čekají indiáni s koňmi

Výstup na vlastní kůži

Duhové pohoří je od města Cusco vzdálené asi 3 hodiny jízdy. Autobus nás nabral kolem 4:30 hodiny ranní. Dvě hodiny jsme v autobuse ještě spali, než jsme dorazili do malé indiánské vesničky na snídani. K jídlu se podávaly palačinky a pečivo s máslem a marmeládou. Samozřejmě nechyběl ani čaj z lístků koky. Během snídaně jsme se seznámili s naší skupinou, kterou tvořilo asi 6 lidí. Náš průvodce se jmenoval Andy. Po snídani nám zbývala ještě hodinka cesty.

Alt text

Náš průvodce s vonnou lahvičkou

Míjeli jme malebné Peruánské vesničky, políčka a stáda lam. Cesta se celkem slušně klikatila a my jsme stoupali stále výš. Konečně jsme dorazili na parkoviště, kde jsme dosáhli výšky 4 500 m.n.m. Čekalo nás převýšení nějakých 700 metrů až k vrcholu. U vchodu jsme zaplatili vstupné 10 Sol, které ovšem nebylo zahrnuto v ceně výletu.

Alt text

Snídaně u místních obyvatel

Cesta byla náročná, ani ne tak fyzicky, jako spíš nedostatkem kyslíku. Byli jsme opravdu hodně zadýchaní, takže jsme šli pomalu a dělali jsme časté zastávky. Ostatní si buď vzali koně, nebo zvolili svižnější chůzi, takže jsme byli z naší skupiny poslední. Náš průvodce Andy se nás držel a povzbuzoval nás k chůzi. S sebou nesl léčivou vodu, kterou jsme si vmasírovali do dlaní a poté čichali. To nám mělo pomoct lépe překonat závratě způsobené nedostatkem kyslíku. Po cestě jsme míjeli indiány s koňmi, kteří nám při pohledu do našich obličejů, nabízeli odvoz. Bylo těžké odolat, ale my jsme chtěli nad horou zvítězit vlastními silami, což se nám také podařilo.

Alt text

Cesta na vrchol mezi horami

Samotný výstup nám zabral 2,5 hodiny a my jsme se konečně ocitli na samém vrcholu asi v 5 200 m.n.m. Když jsme si dosyta užili nádherné výhledy, čekala nás cesta dolů. Andy nás vzal postranní stezkou, takže jsme se vyhnuli ostatním lidem, což bylo velmi příjemné. Jak jsme sestupovali, cítili jsme jemné mravenčení na prstech u nohou a rukou, jak se nám začala lépe okysličovat krev v končetinách. Cesta zpátky byla již příjemnější a mnohem rychlejší a my jsme se poměrně rychle ocitli zpátky na parkovišti. Zhruba hodinu nám zabrala cesta zpátky do indiánské vesničky, kde jsme měli pozdní oběd. A další dvě hodiny autobusem do města Cusco. Do našeho hotelu jsme dorazili okolo osmé hodiny večerní.

Alt text

Už samotná cesta nabízí nádherné výhledy

Alt text

A konečně na vrcholu hory

Děkujeme společnosti Findlocaltrips za podporu během naší návštěvy Peru. Veškeré naše názory jsou založeny na našich vlastních zkušenostech.

Přečtěte si také : Objevte záhadnou planinu Nazca v Peru