O městě Rotorua se říká, že jej ucítíte dříve, než do něj vkročíte. Zápach síry, který silně připomíná zkažená vejce, je prosycen celým městem a není lehké si na něj zvyknout. Puch je způsoben geotermální aktivitou a horkými prameny, které vyvěrají z vulkanické skály hluboko pod povrchem země. Právě kvůli pramenům zde v minulosti vznikly lázně, které mají pomáhat léčit různé neduhy. Pojďte s námi omrknout toto unikátní místo, ležící na Novém Zélandu.
Rotorua leží na Severním ostrově Nového Zélandu v regionu Bay of Plenty. První Evropané objevili toto místo až v roce 1831 a zjistili, že místní horké prameny mají léčivé účinky. Díky tomu zde vznikly první lázně. Název Rotorua pochází z maorštiny a znamená „druhé jezero“ nebo „jezero v kráteru“. Město totiž stojí na břehu jezera, které vzniklo uprostřed sopečného kráteru.
Pokud se chystáte procestovat Nový Zéland, budete odkázáni na vlastní přepravu. Bez auta se na Novém Zélandu téměř nikam nepodíváte. Také s ubytováním je to poněkud náročnější. Proto doporučujeme, půjčit si vlastní auto přes Rentalcars. Přečtěte si naše tipy jak si půjčit auto v zahraničí. Když si půjčíte velký karavan, nebudete muset řešit, kde každý večer složíte hlavu, případně se můžete vyspat ve stanu. Ve velkých městech můžete využít ubytování v hostelech.
Spa a Wellness
Lázně mají v městě Rotorua dlouhou tradici. Geotermální oblast znali již domorodí Maorové. Na počátku 19. století sem přicestoval katolický kněz, který byl sužován artritidou. Po vykoupání v kyselém prameni waiariki pocítil kněz obrovskou úlevu. Tato zpráva se brzy rozkřikla a místo začalo navštěvovat čím dál tím více hostů. Brzy zde byly vybudovány první lázně a později dokonce sanatorium. Dodnes se dochovala pouze jediná lázeňská budova z tohoto období – Rotorua Bath House. Přestože má město zhruba 60 000 stálých obyvatel, navštíví ho ročně miliony výletníků. Většina z nich jsou převážně novozélanďané. V současnosti je možné navštívit kromě lázní také muzeum a galerii umění.
Pro zdravotní účely se zde v lázních používají dva druhy minerálních vod. Rachel je zásaditá, sírová voda změkčující pokožku a Priest je voda kyselá, s blahodárným účinkem na onemocnění kloubů a revmatismu. Kromě blahodárných koupelí vám lázeňská centra také nabízejí speciální maorské masáže a léčbu domácími bylinkami.
Pokud se chcete se vykoupat v horkých pramenech a rádi byste ušetřili nějaký ten dolar, můžete se pokusit najít přírodní pramen v lese. V okolí 30 km od města Rotorua se táhne geotermální oblast, která je velmi aktivní a každá tekoucí řeka, pramen, či jezero jsou skutečně horké. Koupání v horké řece za svitu hvězd a plápolajícího ohně? Co více si přát.
Pokud potřebujete vědět, co všechno zařídit před cestou , podívejte se na seznam informací co byste měli vědět před cestou na Zéland.
Geotermální národní parky
Vydejte se na procházku po zcela unikátní krajině. Oblast zdobí gejzíry, jezera křiklavých barev, bublající prameny, prapodivné rostliny a barevní ptáci. Při procházení parkem budete mít pocit, že jste se ocitli na jiné planetě. Během návštěvy města Rotorua se určitě vydejte alespoň do jednoho z národních parků, protože vás čeká podívaná, kterou si budete pamatovat až do konce života. S jistotou vám můžeme říct, že podobné místo jinde neuvidíte.
Všechny tyto národní parky jistě patří mezi nejlepší místa na Novém Zélandu. Podívejte na všech 10 nejkrásnějších míst Zélandu.
1. Waimangu Volcanic Valley
Jedná se o geotermálně aktivní údolí, které vás vezme na procházku krajinou, která vznikla v důsledku obrovské sopečné erupce v roce 1886. Výbuch sopky pohltil a zničil celou okolní krajinu, zahubil veškerou vegetaci a zvířata. Celá oblast Waimangu Volcanic Valley byla pokryta bahnem a sopečným popelem o tloušťce zhruba 20 metrů. Od té doby se krajina začala pozvolna měnit a nová půda se začala usazovat a stabilizovat. Vznikaly zde první gejzíry (první byl Waimangu) a povrchová hydrotermální činnost. Oblast zasáhlo několik dalších sopečných výbuchů a ten poslední byl v květnu 1981 v kráteru Raupo.
Pár let po posledním výbuchu sopky se zde začala tvořit naprosto unikátní krajina. V oblasti se začaly zabydlovat nejrůznější mikroorganismy, které byly schopné se adaptovat na zdejší podmínky. Rostou zde řasy a mechy, které odolávají teplotě až 70 stupňů a zvládají přežít v extrémně kyselém prostředí. Řasy a bakterie tvoří husté koberce živých odstínů barev od modrozelené, oranžové až žluté v závislosti na množství síry. Díky tomu se oblast Waimangu těší mezinárodního zájmu geologů, vulkanologů, ale také botaniků se zájmem o jedinečně upravené rostliny, které obývají zóny napříč velkým množstvím úrovní kyselosti a teploty půdy.
Za návštěvu určitě stojí jezero Frying Pan Lake, které je největším horkým pramenem na světě. Jezero pokrývá 38 000 metrů čtverečních a teplota vody dosahuje přes 55 stupňů. Jezero vzniklo v kráteru Echo zaplněním vodou hned vedle dnes již zaniklého gejzíru Waimangu. Na západním břehu jsou viditelné sintrové terasy a díky kouřící skále na severovýchodě je jasné, že je kráter stále velmi aktivní.
Kráter Inferno je naplněný nápadným bledě modrým jezerem, jehož kyselost dosahuje neuvěřitelných 2,2 ph. Jezero je až 30 metrů hluboké a na jeho dně se nachází obrovský gejzír. Ten díky své poloze není vidět, nicméně na břehu jezera lze pozorovat úniky sopečných plynů.
2. Wai-O-Tapu
Asi nejbarevnější škála mikroorganismů se nachází 27 km jižně od městečka Rotorua. Celá oblast Wai-O-Tapu se rozkládá na ploše 18 km² a je plná horkých pramenů. Nejznámější geotermální prvek je Artist’s Palette. Jedná se o horký pramen, který byl vytvořen erupcí, jehož teplota dosahuje pod povrchem země až 270 stupňů. Své jméno dostal podle rozličných bakterií, které způsobují specifické zabarvení na hladině pramene. Sytě žlutá barva, přechází v modrou, oranžovou a vytváří tak nečekanou paletu různých odstínů barev na jednom místě. Složení pramene bylo vědci velmi pečlivě zkoumáno a bylo zde dokonce objeveno několik nových druhů bakterií.
Určitě nezapomeňte navštívit turisty oblíbený gejzír Lady Knox. Gejzír vybuchuje každý den přesně v 10:15 a to díky správcům parku, kteří do otvoru přidávají hoblinky mýdla. Díky tomu vzniká chemická reakce a gejzír tak dokáže soptit do výšky 20 metrů i hodinu v kuse.
V parku se dá pozorovat také Primrose Terrace a bublající bahenní bazénky.
3. Te Puia
Te Puia se nachází 5 minut od centra městečka Rotorua. Nachází se zde proslulý gejzír Pōhutu, vroucí bahenní bazény a nové Kiwi Conservation Center. Gejzír Pōhutu patří mezi největší gejzíry na Jižní polokouli a jeho proud dosahuje výšek až 30 metrů. V minulosti byl gejzír aktivní i 250 dní v kuse, než se v oblasti začaly provádět vrty k proniknutí do geotermálních zdrojů. V současnosti soptí i dvakrát za hodinu.
V oblasti se nachází další gejzíry, např. Papakura a Te Horu. Velmi zajímavé je jezero Ngāraratuatara. V minulosti byla oblast využívána k vaření, mytí a koupání. Původní obyvatelé, Maoři, využívali horké prameny k přípravě jídla. Ingo je způsob vaření, kdy se lněné koše plné čerstvého jídla ponořují do vroucí vody. Geotermální teplo dodá jídlu skvělou chuť.
V novém Kiwi Conservation Centru můžete pozorovat jedinečné novozélandské endemity – hlavně zde chovají ptáky Kiwi. Jedná se o symbol Nového Zélandu, dokonce obyvatelům ostrova se říká „kiwíci“. Kiwi je noční pták a je velmi plachý, v přírodě máte velmi malou šanci ho zahlédnout. Návštěvníci si Kiwi můžou prohlédnout pomocí speciálního červeného osvětlení, které ptáky neruší v jejich nočním biorytmu. V centru také opečovávají nemocná nebo zraněná zvířata.
Až budete cestovat po Severním ostrově, určitě nesmíte vynechat národní park Tongariro. Jedná se o skutečně mystické místo plné aktivních sopek, ztvrdlé lávy a sírových jezer. V parku se tyčí hora Mt. Ngauruhoe ( 2 287 m.n.m.), která si zahrála v Pánu Prstenů pověstnou „horu osudu – Mordor“. Určitě stojí za to ji zdolat až na vrchol!
Centrum Maorské kultury
Hlavní střediskem Maorské kultury je právě městečko Rotorua. Maoři, původní polynéští obyvatelé Nového Zélandu, si byli schopni udržet své zvyky a obyčeje i přes Evropské osídlení. Maoři osídlili Nový Zéland někdy kolem roku 100. Vzhledem k tomu, že na ostrovech nežijí žádní původní savci, byli tito obyvatelé nuceni být velmi vynalézaví ve shánění potravy. Nový Zéland ovšem obývají rozličné druhy ptáků a terčem Maorů byl nelétavý pták Moa, vzhledem podobný pštrosovi. Nicméně došlo k masovému lovení a Moa byl brzy vyhuben. Zřejmě proto se Maorům přezdívá „lid Moa“.
Pro Evropany objevil novozélandské ostrovy Abel Tasman až v roce 1642. K samotné kolonizaci došlo až o dvě století později, protože nikdo neměl zájem o území usilovat. Maoři do té doby žili jednoduchým způsobem života, k práci a boji používali pouze dřevěné a kamenné nástroje. Jakmile se na ostrov dostali Evropané a začali jej aktivně osidlovat, dostali se Maoři vůbec poprvé ke zbraním. Tak začalo dlouhé období Maorských válek a ti válčili převážně mezi sebou. Kmeny, které se rychleji dostaly ke zbraním, měly obrovskou výhodu a začaly vyvražďovat ty ostatní. Evropané mezitím získávali převahu, jak populační, tak i kulturní. Když Maorům došlo, že by se měli sjednotit a bojovat proti kolonizátorům, byli již v drtivé menšině. V roce 1840 zastupovali Maorové 12% celkové novozélandské populace a neměli tak vůči Evropanům žádnou šanci.
V současnosti vznikají na Novém Zélandu centra, která se snaží uchovat Maorskou kulturu i pro další generace. Vyučuje se zde řezbářství, výroba šperků z kostí a kamenů, nebo se zde turisté nechávají tetovat typickými maorskými znaky. Turistický ruch výrazně napomáhá udržení jejich kultury – Maoři organizují pro turisty četná vystoupení, kde prezentují jejich dávný způsob života a tančí typický tanec Haka.
Navštívili jste zapáchající město Rotorua na Novém Zélandu? Pokud ano, napište nám, jaké aktivity jste si nejvíce užili!
Leave A Comment