Jeruzalém patří mezi nejúchvatnější města, která můžete navštívit. Neexistuje žádné podobné město, které by svým náboženským významem dokázalo překonat Jeruzalém. Jedná se o nejsvětější místo tří monoteistických náboženství na světě – judaismus, křesťanství a islám. Pokud chcete vycestovat do Izraele, návštěva Jeruzaléma patří mezi nejdůležitější místa, která nesmíte vynechat. Zajímá vás, co vše vám může Jeruzalém nabídnout? Pak čtěte dále …

Jeruzalém patří mezi nejstarší města na světě, jeho historie sahá až 4 000 let př.n.l. Město je duchovním centrem Židovského národa. Zasvěcen byl Židům již v 10. století před n.l, kdy jej Král David prohlásil hlavním městem biblického Izraele. Zároveň se zde nachází nejvýznamnější křesťanské památky, mezi které patří hrob Ježíše Krista nebo tzv. Křížová cesta Via Dolorosa, po které kráčel Ježíš s křížem na zádech. Také pro muslimy je Jeruzalém velmi důležitý. Jedná se o třetí nejsvětější místo a to především díky významné svatyni Skalní dóm. Odtud měl prý prorok Mohamed vstoupit na nebesa a setkat se s Alláhem a dalšími proroky.

Alt text

Jeruzalém je město, kudy kráčela historie

Město se dělí na dva celky, Staré Město a nová předměstí, která se rozrůstají do okolí od 19. století. Staré Město se nachází na ploše kilometru čtverečního a je obehnáno 4 kilometrovou zdí se 7 branami. Je rozděleno na na čtvrť židovskou, křesťanskou, muslimskou a arménskou. Arménci totiž jako první národ na světě přijali křesťanství za své náboženství a to už v roce 301 n.l.

tom_profilJeruzalém je stále klíčovým problémem izraelsko-palestinského konfliktu. Přestože je územní konflikt častým tématem diskuzí na četných mírových konferencích, zatím se nenašlo vyhovující řešení. 

Chrámová hora

Mezi nejdůležitější památky, co vidět v Jeruzalémě patří Chrámová hora. Je to území o tvaru čtyřúhelníku, na kterém se ve starověku vyjímal nejstarší první a druhý židovský chrám. Druhý chrám zde stál až do roku 70 n.l., než byl zničen. Zbyla z něj pouze západní zeď, které se dodnes přezdívá Zeď nářků. Židé věří, že Chrámová hora je místo, kde přebývá Bůh. Je také místem, kde byl stvořen první člověk Adam a kde měl podle Starého Zákona obětovat Abrahám svého syna Izáka. Proto sem směřují modlitby všech Židů po celém světě.

Alt text

Chrámová hora má úžasnou energii

V současnosti se na Chrámové hoře vyjímá několik staveb, z nichž ta nejznámější je mešita al-Aksá a poutní muslimské místo Skalní dóm. Ten je doménou celého města a jeho zlatá kupole je nezaměnitelná. Skalní dóm byl postaven po dobytí Jeruzaléma muslimy v roce 637 n.l. a patří mezi muslimské nejstarší stavby na světě. Nechal ho postavit rabín, který konvertoval k islámu. Věřil, že Chrámová hora je místo, odkud vstoupil Mohamed na nebesa. Chrámová hora byla také místem, kam směřovaly modlitby všech muslimů. Protože Židé odmítli uznat Mohameda jako svého proroka, muslimové přesunuli svůj zájem do Mekky.

Chrámová hora je otevřená pro turisty, její přístup je však velmi omezen. Zjistěte si aktuální otevírací hodiny a vyhněte pátkům. To jsou hlavní dny, kdy se sem muslimové chodí modlit.

Zeď nářků

Zeď nářků, nebo-li západní Zeď je nejposvátnější místo Židů. Ve starověku na tomto místě stál jeden z prvních Židovských chrámů, který však byl zničen. Zbyla z něj pouze západní zeď vnějších hradeb, kterou nechal vystavět Herodes Veliký. Židé přesto věří, že ve zdi stále přežívá Hospodinův duch. Chodí se sem pravidelně modlit a vyjádřit smutek nad zničením chrámu. Bývá zvykem napsat modlitbu na kus papíru a ten zasunout do spár mezi kameny. Tento rituál je starý přes 500 let.

Alt text

Pohled na zbytky židovského chrámu – Zeď nářků

Přístup ke zdi mají všichni, včetně turistů. Zeď je rozdělena na mužskou a ženskou část, přičemž mužům je zpřístupněna také část zdi, která navazuje na přistavěné domy. Ve čtvrtek tu můžete pozorovat probíhající obřady bar micva, během kterých se mladí hoši uvádějí do rituální dospělosti. V sobotu, což je den židovského svátku šabat, je u zdi zakázáno fotit. Židé se sem scházejí ke svátečním modlitbám, ale pro turisty je to zajímavá podívaná.

Alt text

Modlící se ženy u Zdi nářků

Chrám Božího hrobu

Co vidět v Jeruzalémě? Bazilika nesoucí název Chrám Božího hrobu je významnou křesťanskou památkou a poutním místem. Chrám stojí na místě údajného ukřižování poblíž Golgoty a následného pohřbení a zmrtvýchvstání samotného Ježíše Krista. Římský císař Konstantin nechal chrám vystavět v roce 335. Mezitím byla bazilika několikrát zbourána a znovuvystavěna, než si získala dnešní podobu. Díky tomu je vnitřek chrámu rozsáhlý a velmi komplikovaný. Uvnitř se nachází několik kaplí, které jsou rozloženy v několika podlažích. Každou část svatostánku vlastní jiná církevní obec a o společné prostory se starají dohromady.

Alt text

Chrám božího hrobu v sobě ukrývá hrob Jeříše Krista 

Chrám Božího hrobu v sobě ukrývá posledních 5 zastavení křížové cesty Via Dolorosa. Jakmile vstoupíte dovnitř, na pravé straně najdete schodiště, vedoucí na Golgotu, kde byl Ježíš ukřižován. Hned naproti vchodu se nachází kámen posledního pomazání, na který bylo položeno Kristovo tělo po sejmutí z kříže. Ježíšův hrob je umístěný zvlášť v edikule a obvykle se zde tvoří dlouhé fronty. Abyste se mohli dostat dovnitř, můžete čekat klidně 2 hodiny.

Via Dolorosa – křížová cesta 

Až budete procházet Jeruzalémem, nezapomeňte si projít ulici Via Dolorosa, což je jediná pravá Křížová cesta. Tudy nesl Ježíš svůj kříž přímo na popraviště – Golgotu. Trasa byla určena až v 18. století, takže si odborníci nejsou úplně jistí, zda vedla skutečně tudy. Nicméně podle obrovského počtu věřících a návštěvníků, kteří se sem sjíždějí z celého světa, na tom až zas tak nesejde. Křížová cesta má 14 zastavení, je dlouhá 600 metrů a začíná u Lví brány, která střeží vstup do Starého Města. Prvních osm zastavení se nachází v muslimské čtvrti a panuje zde typický arabský chaos. Cesta vede přes bohatou městskou zástavbu a tržiště, kde obchodníci prodávají křesťanské rekvizity turistům. Pro zapálené věřící je tu k dispozici i obrovský dřevěný kříž, který mohou celou cestu nést na zádech.

Alt text

Křížová cesta va Jeruzalémě vede částečně přes arabskou čtvť

Další zastavení pokračují křesťanskou čtvrtí, kde se nachází nespočet kapliček, kostelů a dalších svatostánků. Každé Kristovo zastavení je označeno římskou číslicí na nejbližší budově. Cesta končí na Golgotě, v chrámu Božího hrobu, kde končí posledními čtyřmi zastaveními. Tady je to místo, kde byl Ježíš ukřižován, pohřben a kde vstal z mrtvých. 

Alt text

Jedna ze zastávek Křížové cesty

Olivetská hora 

Pokud chcete mít celé Staré Město Jeruzaléma jako na dlani, pak si určitě vyšlápněte na Olivetskou horu. Nachází se necelý kilometr od Lví brány a nabízí nejlepší výhledy do okolí. Olivetská hora nese svůj název podle prastarých olivovníků, které zde rostou v Getsemanské zahradě už stovky let. Traduje se, že pamatují samotného Ježíše Krista, ale pravděpodobně pochází až z 12. století. Právě Getsemanská zahrada je místo, kam často chodíval Ježíš a kde strávil poslední chvíle svého života, než byl ukřižován. Zde měl přespávat se svými učedníky, zde byl zrazen samotným Jidášem a zatčen. Stojí zde bazilika Utrpení, přezdívaná také jako kostel všech Národů. Uvnitř je kus obnažené skály, kde se měl Ježíš modlit těsně před svým zatčením. Stojí zde také kaple Nanebevzetí Páně, odtud měl Kristus vstoupit na nebesa. Jsou zde dochovány otisky jeho nohou v kusu odhalené skály. 

Alt text

Prastaré olivovníky se datují až do 12. století

Kromě křesťanských svatostánků a krásného výhledu na Staré Jeruzalémské město najdete na Olivetské hoře také největší židovský hřbitov na světě. Začalo se zde pohřbívat již před 3000 lety. Nachází se zde až 300 000 hrobů a hřbitov se táhne od úpatí kopce až na jeho vrchol. Právě zde jsou skryté katakomby, údajné hrobky židovských poutníků, kterými byl např. Zacharjáš nebo Malachiáš. Židé věří, že pravý mesiáš přijde právě z Olivetské hory a cestou do Jeruzaléma vzkřísí všechny mrtvé. Proto je toto místo tak důležité a všichni zbožní Židé si přáli být tady ve středověku pohřbení.

Alt text

Getsemanstký kostel v Olivové zahradě 

Hora Sion

Hora Sion je pahorek ležící u Jihozápadního rohu hradeb Starého Města v Jeruzalémě. Jedná se o velmi atraktivní a vyhledávané poutní místo jak pro křesťany, tak pro židy a muslimy. Stojí zde chrám Nanebevzetí Panny Marie, odkud měla matka Ježíše vstoupit na nebesa. Nedaleko odtud se nachází hrob Izraelského krále Davida. Ten vládl dlouhých 40 let, během kterých sjednotil a rozšířil Izraelské území. David je důležitý také pro muslimy, neboť je jedním z proroků a jeho jméno je několikrát zmíněno v Koránu.

Alt text

Chrám nanebevzetí panny Marie

Na hoře Sion se pravděpodobně odehrála poslední večeře Ježíše Krista. Tzv. večeřadlo, ve kterém se měla událost konat, je začleněno do byzantské basiliky, která byla v průběhu let několikrát přestavěna. Místnost je zajímavá svým sloupořadím a celý prostor je elegantně zrestaurovaný. Až budete procházet všechna důležitá místa na hoře Sion, nezapomeňte navštívit také Památník Holocaustu. Kousek od něj leží hrob Oskara Schindlera, nacisty, který během války zachránil život tisíci Židům. 

Oskar Schindler - grave in Jerusalem

Oskara Schindlera zachránil za války tisíce židovských životů

Římská ulice Cardo

Římská ulice patří bezesporu mezi zajímavé památky, co vidět v Jeruzalémě. První židovská válka se konala v letech 66-74 n.l. a měla na historii Jeruzaléma a celého Židovského národa obrovský vliv. Židovské povstání proti Římanům dopadlo katastrofálně. Římané dobyli Jeruzalém a zničili druhý Chrám, ze kterého zbyla jen současná Zeď nářků. Část Židů byla nucena odejít ze země a obyvatelstvo výrazně zchudlo. Na místě zničeného Jeruzaléma vyrostlo nové římské město Aelia Capitolina, které nechal postavit císař Hadrián. Židům byl do města zakázán vstup a toto pravidlo platilo až do 4. století. Výjimkou byl jeden den v roce, kdy se směli jít pomodlit ke Zdi nářků.

Alt text

Antické památky v Jeruzalému

Z bývalého římského města se dochovala pouze hlavní třída – ulice Cardo. Byla 22 metrů široká a lemovaly ji obchody, domy a vysoké sloupy, které se dochovaly dodnes. Ulice se nachází v židovském městě kousek od Damašské brány pod úrovní dnešního terénu. Na konci pasáže je zavěšená kopie nejstarší mozaikové mapy Jeruzaléma. Pochází ze 6. století a lze na ní vidět město s hradbami a ulicí Cardo. Originál této mozaiiky najdete v sousedním Jordánku ve městě Madaba.