Serengeti národní park je největší a nejznámější chráněné území v celé Africe. Je to jedno z posledních míst na zemi, kde člověk ještě nezískal plnou moc na přírodou. My jsme měli tu příležitost pozorovat divoká zvířata ve svém přirozeném prostředí a odnesli jsme si odtud nezapomenutelné zážitky.
Celý park má rozlohu necelých 15 000 km čtverečních. Tato úctyhodná rozloha z něj dělá jednoznačně největší park, který je zároveň nejstarší a nejznámější. Na celém území žije až 70 druhů velkých savců a až 500 druhů ptáků. Serengeti nabízí jedinečnou podívanou, kterou je největší migrace zvířat na světě. Miliony pakoňů putují každý rok za potravou až stovky kilometrů a spolu s nimi je pronásledují také predátoři a šelmy. Jedná se o naprosto unikátní migraci, která se každý rok opakuje v pravidelném intervalu.
Praktické informace na cestu
Než s rozhodnete vydat na cestu, je důležité si ujasnit, co od pobytu v parku očekáváte. Klasické safari, nebo-li game drive je ideální tak na 2-3 dny, abyste skutečně měli možnost pozorovat různé druhy zvířat. Je možné si domluvit let nad rozlehlými pláněmi buď v letadle nebo v horkovzdušném balónu. Pokud toužíte po tom, spatřit velkou migraci, rozhodně doporučujeme v parku setrvat déle. Vzhledem k měnící se poloze zvířat a k velikosti parku bývá časové náročnější pakoně najít. Ale pokud budete mít tu možnost, rozhodně ji využijte. Také nezapomeňte na návštěvu Masajů.
V Serengeti si lze safari užít nejrůznějšími způsoby – dokonce i horkovzdušným balónem
Kde hledat safari
Nejlepší je hledat na stránkách Safaribooking.com nebo na GetYourGuide.com. Návštěvu Serengeti si můžete nakombinovat spolu s dalšími parky, které jsou po cestě nebo poblíž. My jsme spolu se Serengeti projeli kráter Ngorongoro a Natinal park lake Manyara – Náš cestopis z Tanzánie. Na stránkách si můžete vybrat mezi různými možnostmi jak cestovat po národních parcích. Od délky návštěvy, transport až po ubytování. Určitě si pečlivě pročtěte co je započítáno v ceně a co není. a zjistěte si o poskytovateli co nejvíce informací. Počítejte s tím, že bude potřeba zaplatit dopředu zálohu, ale není se čeho bát. My jsme měli výbornou zkušenost. Je třeba mít na paměti, že bude třeba uhradit ještě spropitné místním – jako je řidič nebo kuchař.
Rozhodně zkoušejte usmlouvat cenu safari o trochu níž. Klidně po e-mailu. Společností, které nabízejí safari v Serengti je spousta a navzájem si konkurují. Nám se tímhle způsobem podařilo cenu snížit o celkem slušnou částku dolů. Kdy je nejlepší vyrazit
Před návštěvou Serengeti je důležité si uvědomit, že ve východní Africe se střídá dešťové období se suchým. Nejlepší doba pro návštěvu safari je jednoznačně Evropské léto.
- leden – únor = období sucha
- březen – květen = období dešťů
- červen – říjen = období sucha (nejvhodnější doba pro pozorování šelem)
- listopad – prosinec = období dešťů
Hroší bazének – v období sucha není moc vody a tak hroši nemají moc místa, kde by se mohli ochladit
Co s sebou na safari
Cestování v národních parcích není moc náročné, jelikož většinu času strávíte stejně v nějakém vozidle. Takže rozhodně si s sebou přibalte to, co je vám pohodlné a v čem se cítíte dobře. Ale pozor. Přestože cestujete po Africkém kontinentu, některá místa mohou být skutečně chladná. Obzvlášť po ránu. Takže teplá bunda nebo mikina je nutnost. Také počítejte s tím, že pokud spíte ve stanu, nebude nikdo možnost si dobít foťák či telefon. Takže náhradní baterie s sebou. Nám se opravdu osvědčila.
Další žhavá diskuze se vedla na téma – antimalaritika. Vstupujete do oblasti se zvýšeným výskytem malárie, takže každé správné očkovací centrum vám doporučí se na cestu vyzbrojit těmito pilulkami. Vzhledem k tomu, že jsme se bez nich na našich cestách zatím obešli, byli jsme velmi skeptičtí k tomu, za je opravdu potřebujeme. Mohou mít vedlejší účinky a játra z nich taky nejsou moc nadšená. Nakonec jsme se rozhodli, že nechceme riskovat, abychom celý náš pobyt v parku nezakončili nakonec pobytem v nemocnici. Takže ano, pokud se chystáte do Afriky pouze na pár týdnů – pilulky raději s sebou.
Až takhle blízko se můžete dostat ke slonímu stádu
Největší migrace suchozemských zvířat na světě
Tuto jedinečnou a unikátní podívanou můžete spatřit pouze na tomto jediném místě – v Serengeti. Miliony pakoňů a zeber putují za potravou ve stále se opakujícím cyklu. Vědci se domnívají, že důvodem takto obrovské migrace není pouze nedostatek potravy, ale důmyslná strategie jak ochránit mláďata pakoňů před predátory. Ve stejnou dobu má stádo hodně březích samic, pro které je výhodné porodit mláďata ve stejnou chvíli. Predátoři se tak rychleji nasytí a nebudou mít možnost zabít tolik mláďat najednou. K tomuto sjednocenému porodu samice potřebují minerály, které se nacházejí v jižní části Serengeti. Nalézá se tam půda sopečných vyvřelin bohatá na prvky jako je fosfor nebo vápník. Během této neuvěřitelné pouti přijde o život zhruba sta tisíce mláďat, ale zhruba stejný počet se jich narodí. Nejdramatičtějším momentem celé migrace je přechod řeky Mara, ve které číhají hladoví krokodýli. Je to skutečně fascinující podívaná, plná boje na život a na smrt
Abyste měli příležitost Velkou migraci spatřit na vlastní oči, je třeba si pro pobyt v parku vyhradit dostatek času a správně naplánovat místo, odkud budete chtít zvířata pozorovat. Jejich poloha obvykle závisí na konkrétním období v roce. Tady se můžete podívat na stručný přehled pohybující se zvěře. Určitě kontaktujte svého provozovatele dopředu, že byste rádi viděli velkou migraci a domluvte se na podmínkách. My jsme v Serengeti strávili dvě noci s tím, že jsme si chtěli užít safari a velkou migraci zároveň. Byla to ovšem velmi naivní představa, jelikož toho času potřebujete mnohem více.
Pakůň žíhaný – žije ve stádech čítající několik desítek tisíc kusů
Naše zážitky ze safari
My jsme v Serengti parku strávili pouhé dvě noci, ale i tak se nám jeho atmosféra vryla neuvěřitelně pod kůži. Když z dálky sledujete veliké stádo slonů putujících k řece, když před vámi kráčí majestátní lev či pozorujete na břehu řeky spícího krokodýla. Tyhle momenty nám doslova braly dech. O tom se dá těžko hovořit, to se musí prostě zažít.
Lví útok na gepardí mláďata
Opravdu emocionální bylo naše první setkání s gepardí samicí. Ta se zrovna starala o svá čerstvě narozená mláďata, když v tu chvíli na ně zaútočili lvi. Náš průvodce nám vysvětlil, že lvi jsou skuteční králové džungle, protože z nich mají respekt všechna zvířata. Rádi útočí na mláďata jiných predátorů, aby jim v dospělosti nekonkurovali v lovení ostatních zvířat.
V tu chvíli, kdy lvi zaútočili na mladé gepardy, přijelo první safari auto a všechny kočky se tak rozutekly. Samice geparda tak ztratila všechna svá mláďata a ustrašeně je volala a hledala. Náš průvodce nám řekl, že pojedeme pryč, aby je v klidu mohla najít, že mohou být schovaná někde v trávě. Po nějaké době jsme se vrátili zpátky na místo a shledali jsme, že vše dobře dopadlo. Pod stromem ve stínu ležela gepardice a olizovala svá ztracená mláďata.
Hroch zastrašuje lvy
Nejvíc překvapiví pro nás ovšem byli hroši. Tato zdánlivě mírumilovná býložravá stvoření jsou prý nejagresivnější zvířata v celé Africe. Nedokázali jsme si to představit do chvíle, než jsme viděli prvního hrocha v akci. Byl zrovna večer, když jsme přijeli k vodě pozorovat hrochy při krmení. Tato zvířata leží celý den ve vodě, protože nemají kůži dostatečně odolnou vůči sluníčku. Na pastvu vylézají pouze večer, když je nemohou sluneční paprsky popálit. V tu chvíli, když jsme pozorovali hrochy vylézat z vody, se k jejich blízkosti připletla lví smečka.
Skupinka lvů ležela blízko vodní plochy v trávě tak, že nebyli skoro vůbec vidět. Jeden hroch je však zaregistroval a evidentně se mu ta situace vůbec nezamlouvala. Otevřel obrovskou tlamu a zařval tak, že všichni leknutím nadskočili. Pár lvíčat se dalo zděšeně na úprk. Lvi se dali do pozoru a chvíli vzájemně měřili síly, než na hrocha dvě lvice skutečně vystartovaly. Ten moc dlouho neváhal a dal se do zběsilého útěku. Nutno ovšem podotknout, že šlo pouze o hru na to, kdo je silnější. Lvi hrochy neloví, protože jsou moc velcí a agresivní, a jejich maso jim nechutná.
Kličkující zebry
Další zvíře, které pro nás bylo velkým překvapením byly zebry. Nikdy jsme nechápali, jakým způsobem mohou být zebří pruhy jako maskování v přírodě užitečné. Když jsme pozorovali mladé lví samce, kteří leželi ve stínu pod stromem, do jejich blízkosti se zatoulalo stádo zeber. Mířilo zrovna k napajedlu, ale lvi jim leželi v cestě. Zebry si zvolna vykračovaly, než zaregistrovaly skupinu predátorů.
V tu chvíli se shlukly do jedné skupinky a vyhlížely, co se bude dít dál. Náš průvodce to nazval čekající hra. Zebry v tu chvíli neměly jistotu, jestli nejsou obklíčeny a nemohly se dát jen ta na útěk. Tak vyčkávaly, jestli lvi zaútočí první nebo ne. Lví samci ovšem nejevili moc velký zájem. Mohlo to trvat tak patnáct minut, než se zebry rozhodly utéct. Běžely v jednom shluku a kličkovaly. Jejich pruhy splývaly a zdálky vypadaly jako jedno zvíře. Nebylo by snadné rozlišit je mezi sebou a napadnout pouze jednu z nich.
Leave A Comment